Muhtin pasieantajoavkkuin lea vuoigatvuohta oažžut nuvttá bátnedivššu.   

Geahča oppalašgova mii čájeha guđe pasieantajoavkkuide dát guoská (dárogillii) (PDF, 133 kB)

Sáhtát váldit oktavuođa iežat báikkálaš bátnedivššohagain, juos áiggut jearrat makkár vuoigatvuođat dus leat oažžut nuvttá bátnedivššu. Du báikkálaš bátnedivššohat sáhttá maid addit dutnje dieđuid, makkár duođaštusaid fertet addit divššohahkii vai oaččut ollašuhttojuvvot iežat vuoigatvuođaid.

Sáhttogolut

Fylkkagielda máksá muhtin dáhpáhusain pasieanttaid mátkegoluid orrunsaji ja lagamus bátnedivššohaga dahje almmolaš bátnedivššohaga gaskka seamma gielddas.

Fálaldat nuorra rávisolbmuide (21-26 jagi)

Persovnnat geat leat gaskal 21-26 jagi ožžot 75 proseantta vuoládusa almmolaš bátnedearvvašvuođafálaldaga iskkadeamis ja divššus. Fálaldat guoská dutnje guhte leat gaskal 21-26 jagi dikšunjagi.

Loga eambbo dán birra dáppe

Buot pasieanttaid váidalanvejolašvuohta

Romssa bátnedearvvašvuođabálvalus sávvá ahte min pasieanttat galget leat duhtavaččat dikšui, dieđuide ja bálvaleapmái.

Dutnje, gii dárbbašat váidalit, leat mis čuovvovaš rutiinnat:

1. Váldde oktavuođa suinna, gii lea dikšon du. Juos doai ovttas gávdnabeahtti čovdosa masa don duđat, de loahpahuvvo ášši.
2. Juos it oaččo ášši čovdojuvvot, váldde oktavuođa guoskevaš bátnedivššohaga divššohathoavddain/hálddahushoavddain. Juos doai ovttas gávdnabeahtti čovdosa masa don duđat, de loahpahuvvo ášši.
3. Juos ságastallamat divššohathoavddain/hálddahushoavddain eai čoavdde ášši, de fertet váidalit čálalaččat. Váidalus galgá leat čálalaš ja galgá sisdoallat dilálašvuođa man don váidalat ja dieđuid maid don oaivvildat mearkkašit juoidá váidalusa gieđahallamii. Galgá maiddái boahtit ovdan guđe bátnedivššohahkii váidalus guoská. Váidalusa sáhtát doalvut bátnedivššohahkii dahje sáddet poasttas Romssa fylkkasuohkan, merket Romssa Bátnedearvvašvuohta.
4. Juos it leat duhtavaš vástádussii, de lea vejolaš váidalit Stáhtahálddašeaddjái. Váidalus Stáhtahálddašeaddjái galgá leat čálalaš ja galgá sisdoallat dilálašvuođa man don váidalat ja dieđuid maid don oaivvildat mearkkašit juoidá váidalusa gieđahallamii. Geahča Romssa ja Finnmárkku stáhtahálddašeaddji neahttasiiddu
5. Juos váidalus ii juovsso, ja ášši gusto buhtadassii, de sáhtát váidalit Norgga buhcciidvahátbuhtadassii / Norsk pasientskadeserstatning (NPE). Geahča NPE neahttasiiddu
6. Don sáhtát ohcat veahki Buhcciid- ja geavaheaddjiáittardeaddjis. Geahča áittardeaddji neahttasiiddu dáppe

Geahča maiddái:

• Bátnedivššohagat
• Hattit
• Bátnedoavttervákta ja heahteveahkki
• Bátnedearvvašvuođabálvalusa birra