Doarjjaortnega ulbmil lea nannet, ovddidit ja čalmmustahttit sámi giela ja kultuvrra Romssas. Ohcanáigemearri 2024 lea cuoŋománu 1. beaivi. 

Siiddu sisdoallu:

Elektrovnnalaš ohcanskovvi

Ulbmil

Doarjjaortnega ulbmil lea nannet, ovddidit ja čalmmustahttit sámi giela ja kultuvrra Romssas. 

Ortnet galgá erenoamážit ovddidit čuovvovaš mihttomeriid: 

• Nannet máhtu ja gaskkusteami sámi diliid birra, erenoamážit mánáid ja nuoraid gaskkas
• Nannet ja čalmmustahttit sámegiela
• Ovddidit sámi dáiddalaš ja kultuvrralaš doaimmaid, erenoamážit mánáid ja nuoraid várás

Geat sáhttet ohcat

Ásahusat, organisašuvnnat, searvvit, ovttaskas joavkkut ja priváhta olbmot sáhttet oažžut doarjaga.

Gáibádusat ohcamii

Ohcci galgá geavahit elektrovnnalaš ohcanskovi mii lea fylkkasuohkana neahttasiidduin. Ohcamis fertejit leat čuovvovaš dieđut: 

• Ohcci namma, čujuhus, e-poastačujuhus, telefonnummir, kontonummir
• Organisašuvdnanummir dahje persovdnanummir.
• Ohcci gelbbolašvuohta/máhttu čađahit doaibmabiju.
• Čilgehus maid ohcci háliida olahit doarjagiin ja mo dat galgá leat mielde sihkkarastime doarjjaortnega ulbmila.
• Prošeavtta ovdánanplána, ja daid doaimmaid válddahallan mat galget čađahuvvot doarjjaáigodagas.
• Bušeahtta mas leat aiddostahttojuvvon vejolaš hálddahuslaš golut prošeavtta čađaheami oktavuođas - maiddái dieđut iežasoasi birra ja lea go ohccojuvvon vai lea go ožžon doarjaga eará gálduin.
• Oppalašgeahčastat vejolaš ovttasbargoguimmiiguin.
• Vejolaš plánat joatkit doaibmabiju maŋŋá doarjjaáigodaga.
• Mannan jagi doarjjaortnega raportta ja rehketdoalu, mii galgá leat buktojuvvon ovdal mearriduvvon áigemeari.

Čuovvovaš mildosat leat geatnegahtton: 

• Prošeavtta ovdánanplána
• Bušeahtta mas lea ruhtadanplána
• Vejolaš raporta ja rehketdoallu ortnegis ovdal ožžon doarjaga birra 

Juolludaneavttut 

• Dábálaččat dorjojuvvojit dušše doaibmabijut Romssas. 
• Romssa fylkkasuohkan árvvoštallá ohcamiid ollislaččat daid ceavzilvuođa, ekonomalaš, servodatlaš, ehtalaš ja fágalaš beliid vuođul, ja ámmátlašvuođa, kvalitehta ja čađahannávccaid vuođul. Ferte boahtit čielgasit ovdan mo prošeakta/doaibma ollašuhttá ortnega ulbmila.
• Ohcamat mat deattuhit sámegiela ja mánáid ja nuoraid prošeavttat vuoruhuvvojit.
• Váldonjuolggadussan lea ahte ii addojuvvo doarjja promoteremii ja buvttadeapmái.
• Váldonjuolggadussan lea ahte ii addojuvvo doarjja seminárii, ohppui, oahppomátkkiide ja sullasaččaide.
• Doaibmadoarjja ii dábálaččat juolluduvvo.
• Dábálaččat ii addojuvvo doarjja reaidduid oastimii dahje eará investeremiidda.
• Dábálaččat eai juolluduvvo ruđat doaimmaide mat leat árvvoštallojuvvon dahje gullet eará doarjjaortnegiidda fylkkasuohkanis.
• Ođđa prošeavttat/doaimmat ja prošeavttat/doaimmat main lea regionála mearkkašupmi vuoruhuvvojit.
• Stuorámus doarjjasubmi lea gitta 50 000 ru ja gitta 50% doaibmabiju ollislaš goluin.

Ohcanáigemearri 

Guokte ohcanáigodaga jagis: 

cuoŋománu 1. b. dán jagi ja golggotmánu 1. b. čuovvovaš jagi.

Ná meannuduvvo ohcan 

Ohcamat meannuduvvojit vuos dárkkistemiin ahte leat go boahtán dárbbašlaš dieđut. Dárbbu mielde sáhttit mii bivdit lassidieđuid ovdal go áššemeannudeapmi álggahuvvo.

Maŋŋil vuosttaš geahčadeami meannuduvvojit ohcamat čoahkis ja árvalus ráhkaduvvo, mii lea árvvoštallojuvvon árvvoštallama vuođul ja ortnega eavttuid vuođul.

Árvalus ovddiduvvo kultuvrra ja dearvvašvuođa váldolávdegoddái, mii fas mearrida. Buot ohccit ožžot doarjjareivve go proseassa lea loahpahuvvon. Dábálaš áššemeannudanáigi lea 1-3 mánu. 

Váidalanvejolašvuohta

Mearrádusaid sáhttá váidit hálddahuslága § 28 vuođul. Váidima galgá čálalaččat sáddet fylkkasuohkanii 3 vahku siste maŋŋá go mearrádusdiehtu lea boahtán, gč. láhkaásaheami § 29. Váidaga hápmi ja sisdoallu gáibádus lea aiddostahttojuvvon fdl. §:s 32. Jus fylkkasuohkan doalaha mearrádusas maŋŋá go váidalus lea boahtán, de sáddejuvvo váidalus fylkkasuohkana váiddalávdegoddái. Váiddalávdegotti mearrádus lea loahpalaš.

Doarjaga máksin 

Fylkkasuohkan máksá doarjaga fakturá vuođul maŋŋá go doaibmabidju lea čađahuvvon. Ohccit geat ožžot doarjaga, galget sáddet fakturá fylkkasuohkanii ovdal áigemeari, ja nu mo muđui lea čilgejuvvon doarjjareivves.

Sáddes midjiide fakturá

Doarjaga geavaheami eavttut

• Doarjja galgá geavahuvvot nugo lea čilgejuvvon ohcamis, ja daid eavttuid mielde mat leat biddjojuvvon doarjjareivves. 
• Doarjjaoažžu berre almmuhit ahte fylkasuohkan lea dorjon doaibmabiju.
• Fylkkasuohkana logo galgá čalmmustahttojuvvot dain ovdanbuktinávdnasiin mat ráhkaduvvojit doibmii.
• Jus doaibmabidju, bušeahtta dahje áigeplána rievdá mearkkašahtti láhkái, de galgá fylkkasuohkanin šiehtadit dan čálalaččat. Rievdadusaid ferte fylkkasuohkan dohkkehit. Stuorra rievdadusaid oktavuođas, maid ii leat čálalaččat soahpan fylkkasuohkanin, sáhttá doarjja gáibiduvvot máksojuvvot ruovttoluotta.
• Jus doarjjaruđat eai geavahuvvo eavttuid mielde, dahje doarjja lea addojuvvon ohcci boasttudieđuid vuođul, de sáhttá leat áigeguovdil gáibidit ruđaid ruovttoluotta, ollásit dahje belohahkii.  

Raporta ja rehketdoallu 

• Rehketdoallu ja raporta doarjaga geavaheamis galgá sáddejuvvot fylkkasuohkanii maŋimusat 3 mánu maŋŋá čađaheami.
• Doarjjaoažžut galget raporteret Romssa fylkkasuohkana digitála raporterenskovi ja doarjjareivve mielde.
• Raporta galgá sisttisdoallat čilgehusa das maid leat bargan (doaimmat), ulbmilolaheapmi ja geat leat olahan prošeavttain. Jus lea juolluduvvon doarjja muhtun kursii, lágideapmái dahje sullasažžii, de galgá almmuhit gallis leat oassálastán.
• Rehketdoalus galgá boahttit ovdán buot golut ja sisaboađut ja mo doarjja lea geavahuvvon.  
• Rehketdoallu galgá biddjojuvvot nu ahte sáhttá buohtastahttit sáddejuvvon bušeahtain. 
• Váilevaš raporteren sáhttá dagahit ahte doarjja gessojuvvo ruovttoluotta ja gáibiduvvo máksojuvvot ruovttoluotta.